STŘEVNÍ DYSMIKROBIE

 Zažívací systém se skládá z ústní dutiny (i se všemi jejími orgány, tedy zuby, jazykem, sliznicí), z jícnu, žaludku, tenkého střeva, tlustého střeva a konečníku. Dnes však nebude řeč o těchto orgánech, tedy o jejich hmotné podobě. Budeme se věnovat obsahu zažívacího ústrojí, který je mimochodem velmi bohatý a různorodý a významným způsobem ovlivňuje lidské zdraví. Hlavní částí obsahu zažívacího ústrojí jsou, jak už víme, mikroorganismy. Jejich svět v našich útrobách přesahuje naši fantazii a často se musíme spolehnout na jakési hrubé odhady. V našem zažívacím ústrojí žijí bilióny mikroorganismů, což je v absolutním rozporu s představami naprosté většiny lidí. V televizních reklamách vidíme, jak čisticí prostředky zabíjí mikroby v našem obydlí, jak antibiotika zabíjí mikroby, které se k nám odváží přiblížit. Bojujeme s mikroorganismy pomocí očkování, vytváříme rádoby sterilní svět. A přitom sami v sobě nosíme, jak už bylo řečeno, těchto organismů bilióny. Takovou „hromádku“, která by byla dobře viditelná, o kterou bychom mohli i zakopnout. A tihle mikrobi žijí v našem zažívacím ústrojí v úžasném společenství, které lze bez obav přirovnat k lidskému. Každý mikroorganismus má svůj úkol, své místo, pracuje v součinnosti s ostatními a musí dodržovat pravidla. Kdo to vlastně všechno řídí? Z tohoto úhlu pohledu bych chtěl jízlivě poznamenat, že lidé si často představují, že po polknutí laktobacilu či probiotika se ve střevech všechno změní a zavládne tam pořádek, klid a mír. Mělo by nás ale napadnout, o jak naivní představu jde a že žádná probiotika ani prebiotika (tedy látky, které podporují růst probiotik) nemohou situaci ve střevech ani v jiných částech zažívacího traktu opravit. Nedokáže to ani jogurt. Nehledě k tomu, že proti původnímu jogurtu, který měl pouze dvě součásti (mléko a kvasné bakterie), má ten současný složek nejméně osm a tak se víceméně podobá chemické směsi, i když s příslušnými chuťovými vlastnostmi, přesně tak, jak si lidé přejí být klamáni. Do světa mikroorganismů zažívacího ústrojí nemohou zasáhnout ani další jednoduché postupy jako hladovky, výplachy střev, klystýry a podobně. Celý systém je příliš složitý a náročný na přesnost, může být ovládán jedině samotným organismem. A protože vedoucí úlohu v organismu má nervová soustava, ovládá svět mikroorganismů i ona. Narušení tohoto obrovitého společenství může být samozřejmě pouze přechodného rázu – například díky infekcím a možná i dalším zásahům, ale takové narušení je vzácné. Obvykle je tento svět dysbiózy narušen trvale, chronicky a jestliže jednou nastane, doprovází člověka po celý život. Nihil novi sub sole (Nic nového pod sluncem) platí i pro tento svět. Poruchy střevního prostředí se u člověka vyskytovaly již od nepaměti. Mnoho střevních infekcí nebo špatná hygiena způsobovaly, že střevo bylo velmi ohroženým orgánem. Také většina dětí umírala na problémy se střevy. Pokud si uděláme výlet do světa čínské medicíny, uvidíme, že střevo patří do okruhu dýchacího ústrojí, kůže a v oblasti nervové pak do části mozku, která je odpovědná za deprese. V podstatě všechny tyto zdravotní problémy mají určitou spojitost. A tou je právě obsah zažívacího ústrojí. Úmyslně hovořím o celém zažívacím ústrojí, protože mnoho mikroorganismů žije už v ústní dutině. Zdejší mikroorganismy se kromě jiného podílí na trá- vení. A teď předběhnu to, co budete číst na dalších řádcích – rozbití tohoto organizovaného světa se nazývá dysmikrobie. Dysmikrobie ústní dutiny znamená, že se zde přemnožují mikroorganismy, které mohou za kazivost zubů, záněty dásní a další zánětlivé procesy v této oblasti a v hrtanu. V jícnu se žádné mikroorganismy nenachází. To se ale mění v žaludku, kde jich sice není mnoho, ale přesto může dojít i k dysmikrobii žaludku a za určitých okolností (jestliže v zažívací trubici nevládne pořádek) se do žaludku dostávají nežádoucí mikroorganismy, helicobacter pylori, cympylobacter a další. Tato dysmikrobie žaludku působí záněty žaludeč- ní sliznice. Vybíjet nežádoucí mikroby v ústní dutině, v žaludku nebo i ve střevech antibiotiky je obrovský nesmysl. Právě antibiotika a jejich přítomnost v potravinách, ve vodě, ale i ve formě léků, jsou vlastně v současné době hlavní příčinou chronické dysmikrobie. Pochopitelně, že v tom nejsou sama. Na dysmikrobii se podílí očkování, operace zažívacího ústrojí a různé léky, např. kortikoidy či psychofarmaka. Tato oblast ještě není dost dobře prozkoumána. Protože se s dysmikrobií setkáváme už v útlém novorozeneckém věku, nikdy nevíme, jak dlouho vlastně člověka provází. Dalším velikým úskalím je, že dysmikrobii nemůžeme vyšetřit ani prokázat. Většina lidí si myslí, že odběrem stolice zjistíme, že se tam nachází nějací mikrobi, kteří tam nemají co dělat. Problém je v tom, že v zažívacím ústrojí mají co dělat všichni mikrobi, kteří se nachází na určitém území, v našem případě na území Evropy. Jen některých je tam málo a jsou jen v určitých částech zažívacího ústrojí, jiných je tam více, a to nejde žádnou kultivací stolice dokázat. Plísně se například rozmnožují takovou rychlostí, že řádově ve vteřinách zněkolikanásobí svůj počet. To, co je teď, už vůbec nemusí platit za půl hodiny. Největším problémem je, že nejškodlivější mikroorganismy, které zde přebývají, jsou tzv. anaerobní mikroorganismy. Tedy takové, které hynou za přítomnosti vzduchu – jakmile se tedy ocitnou mimo zažívací trakt, zahynou a nemohou být tudíž kultivovány. Popisovaný svět je zkrátka příliš složitý a rozsáhlý, než abychom ho mohli svými nedokonalými laboratorními mikrobiologickými metodami přesně popsat. V tom je obrovské úskalí, a proto se zmínka o tomto problému neobjevuje v téměř žádných lékařských knihách. Neobjevuje se ani v úvahách lékařů, přitom péče o střevo je praktikována od nepaměti a má tedy za sebou tisíciletou historii. Mohu zodpovědně říci, že dysbióza stojí za příčinou celé řady nemocí, se kterou si současná, ale ani budoucí medicína nebude vědět rady. Zároveň bych ovšem rád podotknul, že není příčinou všech nemocí a úprava naší dysmikrobie nevyřeší všechny zdravotní problémy. To, co vyřeší, však stačí k naší velké spokojenosti. Dysmikrobie není jeden konkrétní stav. Nejde o jeden typ mikroorganismů. Kdybychom chtěli dysmikrobii přirovnat k otiskům prstů a dokázali přesně stanovit složení mikroorganismů jednotlivých lidí, pak bychom měli velmi důležitý identifikační znak – složení mikroflóry zažívacího ústrojí je totiž velmi individuální a velmi proměnná záležitost. Toto prostředí provází neustálý boj mezi „dobrými“ a „zlými“ mikroorganismy. Je to ale samozřejmě přílišné zjednodušení. Lepší bude, když si představíme, že jde o boj o místo na slunci, o místo k rozmnožování. Vztah střevní mikroflóry se neustále mění a podle toho se mění i naše pocity. Důležité je – a opakuji to znovu – že stav dysmikrobie se sám nikdy nevyléčí a není upravitelný žádnými jednoduchými metodami, které jsem za posledních 25 let prozkoumal. Pracoval jsem s hydrocolonem a vyšetřoval jsem lidi, kteří prodělali 10, 20, 30 i 40 hydrocolonů, pracoval jsem s lidmi, kteří prodělali desítky očist magneziovou solí, absolvoval jsem celou řadu klystýrů nejrůznějších náplní – od kávy po bylinkové vývary. Pil jsem čaje slibující střevní symbiózu, má lednice ukrývá velké množství preparátů probiotického charakteru. Nikdy nedošlo k úpravě dysmikrobie zažívacího ústrojí. Dysmikrobie se může vyskytovat jen v určitých částech zažívacího ústrojí, může se vyskytovat například pouze v konečníku nebo v tračníku či v oblasti slepého střeva, ilea, jejuna, žaludku či ústní dutiny. Podle lokalizace můžeme odhadovat, jaké problémy způsobuje. Pochopitelně, že u ně- kterých jedinců můžeme dysmikrobii najít v celém rozsahu zažívacího ústrojí. Hlavním nebezpečím je vylučování toxinů. Anaerobní mikroorganismy, plísně, salmonely a borrélie nacházející se ve střevě vylučují velmi toxické látky, které se vstřebávají do krevního oběhu. Tyto látky se podle složení mikroorganismů liší – kvantitou i kvalitou. V určitých případech jsou tyto látky nesmírně nebezpečné, mohou být karcinogenního charakteru. A pak – střevo 24 hodin denně pracuje na tom, aby došlo ke vzniku rakoviny, aby se narušil genetický fond buňky, zničily se obranné mechanismy buňky a člověk této nemoci podlehl. Zvyšující se výskyt rakoviny koresponduje s progresivitou výskytu střevní dysmikrobie. Pokud ta nebude vyřešena, nevidím žádnou naději, jak tento tragický trend zastavit. Neviděl jsem žádného člověka nemocného zhoubným nádorem, aniž bych u něj zároveň nenašel dysmikrobii. Genotoxické účinky některých toxinů ze střeva ovšem mohou způsobovat i celou řadu jiných, méně nebezpečných chorob (např. lupénku), mohou se podílet na změnách chování imunitního systému a způsobovat autoimunitní onemocnění. Mohou se podílet na změnách elektrické aktivity nervové soustavy a podílet se na elektrických poruchách jako jsou migréna, epilepsie, tiky či záchvaty zuřivosti. Jiné, méně nebezpečné toxiny pronikají do oblasti močového a gynekologického ústrojí. Růst neplodnosti zcela nepochybně souvisí též s nárůstem dysmikrobie, protože antibiotiky opravdu tato civilizace nešetří, v potravě ani u lékaře. Paradoxní jev můžeme vidět u chronických a znovu se opakujících zánětů močového mě- chýře, které jednoznačně souvisejí s dysmikrobií zažívacího ústrojí, pokud je toto onemocnění léčeno antibiotiky. Setkávám se s lidmi, kteří berou desátá a někdy až čtyřicátá antibiotika v průběhu několika let, aby se vyřešil jejich velmi nepříjemný chronický zánět močových cest. Podávaná antibiotika ale paradoxně tento zánět vytvářejí, protože se podílí na další a další, stále se zhoršující se dysmikrobii, která může být předzvěstí životní tragédie. Toxiny pronikají do břišní dutiny a ovlivňují stav jater, protože krev ze střeva vede především do tohoto orgánu. Ovlivňují zároveň stav vegetativního nervového systému, oslabují ho, způsobují disharmonii, vytvářejí podmínky pro přítomnost infekcí, zhoršují jeho detoxikační schopnosti. Dysmikrobie se může projevovat bolestmi žaludku, neurčitými bolestmi v břiše, gynekologickými problémy, neplodností, záněty močového měchýře, močových cest, průdušek, plic, středního ucha i mnohými poruchami mozku. Škála nebezpečí toxinů je široká a velmi neurčitá, protože, jak už jsem zmínil, dysmikrobie se může měnit důsledkem používání některých léků i na základě stravy. Mikroorganismy mají totiž za úkol rozkládat natrávené potraviny. A právě rozkladem některých potravin, především masa, ale i dalších tuků, vznikají ví- ceméně nebezpečné látky. Proto se můžeme setkávat s tím, že náš pocit po požití jednoho a toho samého jídla se může velmi lišit. Přicházejí pacienti a říkají: „Jednou sním toto a je mi naprosto dobře, podruhé sním to stejné a je mi zle. Už se nevyznám v tom, co mám jíst.“ Pochopitelně, protože skladba mikroorganismů, které se podílejí na trávení, je různá. Stav dysmikrobie doprovází nadýmání, průjmy nebo zácpy. To jsou signály, kterých si lidé všímají a jestliže jimi netrpí, domnívají se, že jejich střevo je v pořádku. Ale není to pravda! Vůbec nemusí trpět subjektivními trávicími problémy. Toxiny se totiž vylučují z organismu různými cestami – močí, stolicí, žlučí, hlenem, ale také přes kůži. Právě průchod těchto toxinů kůží způsobuje její oslabení, usídlí se v ní mikroorganismy, vytvoří se zánět a ekzém je na světě. Pochopitelně, že střevní toxiny poškozují nervovou soustavu i mozek, a není v mých silách vyjmenovat zde všechny problémy, které jsou schopny v mozku vyvolat. Není to však dávno jediný problém, se kterým se při dysmikrobii setkáme. Prostřednictvím Peyerských plaků se uvádí, že situace v našich střevech se ze 70 % podílí na kvalitě imunity. Mohu to potvrdit, a navíc myslím, že toto číslo je skromné. Peyerské plaky slouží jako školící místo pro imunitní systém a je proto nutné, aby ve střevě byly přítomny všechny mikroorganismy dané oblasti, ve které žijeme. Jestliže ve střevě vládne dysmikrobie, je po- škozená i funkce imunitního systému. Sami si už asi dokážete představit, jaké poruchy imunitního systému existují a kde se bere ta obrovská nemocnost dýchacího ústrojí. Nikdy jsem například nenarazil na alergika, který by netrpěl střevní dysmikrobií. Samozřejmě ani na ekzematika či astmatika. Výčet by nebyl úplný, kdybych se nevěnoval otázce dysmikrobie tenkého střeva. Zde totiž probíhá vstřebávání všech důležitých výživových látek, jako jsou vitamíny, stopové látky, minerální látky i bílkoviny. A dysmikrobie způsobuje poruchu vstřebávání těchto látek. Člověk tedy může trpět vážnými problémy, avitaminózou nebo nedostatkem minerálních látek – hořčíku, vápníku, železa, stopových prvků jako jsou lithium, molybden a další. Má tak neuvěřitelně špatný vliv na fungování organismu, který byl v historii vždy kompenzován požíváním vysokých dávek vitamínů, minerálů a dalších nezbytných živin. Podává se železo, vápník – to však není vůbec v pořádku, protože se nevyřeší základní problém a dokonce se obvykle nevyřeší ani problém s nedostatkem těchto látek. Každá druhá žena určitého věku trpí osteoporózou, lidé trpí anémií a nedostatek vitamínů v podstatě vůbec nerozpoznají. Přitom takový vitamín B12 má zásadní vliv na fungování mozku, hlavně ve vyšším věku. Tak bychom mohli mluvit o dalších, resp. o všech těchto látkách. V lidském těle vzniká mnoho kyselin (např. kyselina mléčná ve svalech, kyselina močová rozkladem živočišných bílkovin, ale i desítky dalších) a je nutné tyto kyseliny neutralizovat, aby nedošlo k překyselení organismu. Bohužel, chronicky k tomuto překyselení organismu dochází. Lidé berou různé pilulky k odstranění překyselení, ale nemohou dosáhnout uspokojivého výsledku, protože příčina spočívá někde jinde – v nedostatečném vstřebávání alkalizujících iontů. To má za následek vysrážení solí a zasolený organismus (a to nejen kuchyňskou solí NaCl, ale především solí vznikající z kyselin v našem organismu) provází téměř každého člověka už od dětství. Na stáří pak vidíme ztuhlost, nepohyblivost, problémy s klouby, se sluchem a zrakem, nakonec zpomalení činnosti mozku a mnoho dalších důsledků. Poruchou vstřebá- vání trpí mnoho lidí. V horní části střeva se vylučují také trávicí enzymy, které například tráví různé druhy cukrů – laktáza, fruktáza, maltáza, sucharáza. A jestliže tyto enzymy – právě díky dysbióze – pracují, cukry se pak dostávají do tlustého střeva. Tam ale cukry nemají co dělat, mají být dávno rozloženy! A pokud tam navíc číhají kvasinky, které se obrovskou rychlostí rozmnožují a produkují toxiny a metanol, způsobují nadýmaní a rozlézají se do dalších částí našeho organismu. Zkrátka – problémů bychom mohli najít ještě několik – od kazivosti zubů, přes špatné trávení v žaludku po vážné důsledky této dysmikrobie. Skutečností však zůstává, že někdy se potkám se zdravým 60, 70, 80letým až stoletým člověkem, který má jakési podivuhodné schopnosti nemít dysmikrobii. To jsou lidé, jejichž střevní prostředí je zcela v pořádku. Je jednoznačně prokázáno, a to už více než sto let, že pevnost zdraví souvisí s kvalitou situace ve střevě. Ostatně odtud pochází popularita jogurtů, neboť při výzkumu v bulharských horách se zjistilo, že století Bulhaři jedí jogurt a souvislost byla na světě. Také se zjistilo, že Kavkazané pijí zkvašené kobylí mléko. Lidstvo si z toho jako obvykle vzalo jen to, co mu vyhovuje. Dysmikrobie zažívacího traktu je rovněž příčinou stoupajícího počtu intolerancí součástí různých potravin – laktózy, glutenu, kaseinu a dalších. Změny v imunitní reakci střeva na přítomnost těchto potravin je způsobena dysmikrobií. To znamená, že při symbióze tyto intolerance mizí. Proto ovšem hromadně a masivně se vyskytující dysmikrobie skutečně ovlivňuje reaktivitu imunitního systému střeva na různé potraviny a proto pak mají diety – vegetariánské, veganské, bezlaktózové, bezmléčné, bezlepkové, bezglutenové – stejný význam jako užívání dalších vitamínů, minerálů a stopových látek. Jestliže dysmikrobii nedodávám potraviny, se kterými si ony špatné mikroorganismy mohou pohrávat a měnit je v jed, tak to samozřejmě má pozitivní význam pro celkové zdraví. Pokládám však za lepší vyřešit příčinu, protože nikdy nepostihneme všechny možné problémy, které ze střeva vycházejí. Také si uvědomme, že střevní prostředí pracuje proti nám 24 hodin denně. Je to jakési perpetuum mobile na zdravotní problémy. Pochopení střevní dysmikrobie nám umožní nejenom pochopit snahu lidstva ovlivnit pomocí různých diet či potravinových doplňků své zdraví, ale zároveň by nás mělo přivádět k příčině tohoto jevu, který není jen módní záležitostí a vychází z intuitivní schopnosti lidstva. Většina lidí zabývajících se detoxikací už ví, že máme preparát Activ-Col. Pod rouškou probiotik se však skrývají další důležité prvky, které jsou schopny v organismu vyvolat procesy podílející se na symbióze zažívajícího ústrojí. O tomto stavu rozhoduje celá řada částí nervového systému. A to jak v rombencefalonu, tak i ve vegetativním či střevním nervovém systému. O celkovém stavu střeva rozhoduje i stav střevní stěny, jak mikrobiální ložiska, tak celá řada dalších toxinů, na jejichž vyjmenování zde není prostor. Zkrátka, nastolit stav symbiózy je velmi složité, proto i tento preparát je velmi složitý. Pro ty, kteří již Activ-Col užívali, je potřeba uvést, že procházel určitým vývojem a i v současné době stále může být vylepšován. Nelze tudíž spoléhat na to, že už před dvěma měsíci jsem tento preparát měl, protože velmi pravděpodobně ještě neosahoval všechny součásti, které má nyní. Samostatnou velkou kapitolou jsou střevní toxiny, které se za tu spoustu let trvání dysbiózy usídlily v různých částech organismu a patří mezi ty nejškodlivější. Tyto toxiny odstraňuje preparát Toxigen. Pokládám ho rovněž za nesmírně důležitý. Samozřejmě, že by lidstvo mělo být daleko a daleko ostražitější v užívání antibiotik a přestat je pokládat za trochu nechutné cucavé bonbóny. Jsou to léky, které mohou zachránit lidský život, ale myslím si, že víc životů zničily, než zachránily. Tento výrok bude možná mnohým připadat nadnesený, ale já na něm trvám. Pro děti může zastávat účinky Activ-Colu preparát Bambi Symbiflor umístěný ve fruktózovém sirupu. Podle měsíčního sledování je Bambi Symbiflor nejobjednávanějším produktem firmy Joalis. Myslím si však, že počty uživatelů, kterých dosahuje, jsou stále velmi nízké. Pokud to vyjádřím eufemisticky, tak příští měsíc by si lidé měli objednat 10 miliónů balení Activ-Colu, což odpovídá počtu obyvatel této země. A protože jsme na mnohých zahraničních trzích, tak by tento počet měl vlastně dosáhnout stamiliónů! Ovlivnilo by to lidské zdraví takovým způsobem, že by to většinu lidí šokovalo. Samozřejmě, že tím nepadá význam ostatních preparátů, protože dlouhodobá dysmikrobie zanechá v organismu velmi vážné stopy. Proto se přimlouvám za to, aby byl stav prostředí zažívacího ústrojí ovlivňován již od novorozeneckého věku. Podle mé osobní zkušenosti to má velmi zásadní vliv na vývoj dítěte a jeho zdravotní stav. Všechny možné nemoci: infekční nemoci, nachlazení a podobné, pokládám za zcela zbytečné a mohu to dokázat. Prostředí našeho zažívacího ústrojí, především prostředí tlustého a tenkého střeva, je zásadním faktorem, který ovlivňuje naše zdraví. Naše populace, naše generace bohužel vyrostla na dysmikrobii a podle toho také vypadá její zdraví. A všechny ty různé složité teorie a knihy a moudré pokyvování hlavou jsou naprosto nedůležité proti významu prostředí zažívacího traktu u člověka, ale i u všech dalších savců, především u tzv. domácích miláčků. Z nich pak z lásky děláme stejné zdravotní mrzáky, jako jsou jejich páníčkové.

článek MUDr. Josefa Jonáše z Bulletinu 05/2016